Francois Villon – Já u pramene jsem a žízní hynu, Závěť . Rozbor díla: Hamlet, kralevic dánský. Vydáno někdy mezi roky 1601 a 1602 (přesné datum není známo), v období, kdy psal především tragédie. Představuje vrchol anglické renesanční literatury.
Balada ze soutěže. Já u pramene jsem a žízní hynu. ve svitu ohňů vládnu temnotám. jsem cizí tam kde je dům mých synů. a v davu lidí jsem blíž samotám. nahý jak hadrář oděn jako král. V mém smíchu pláč naděje v zoufání. to co mě vyléčí to jiné poraní. i při zábavě radost nevnímám.
- „Já u pramene jsem a žízní hynu…“ - kontrasty *Odkaz (Malý testament) – loučí se s Paříží, věnované přátelům, satirické *Závěť (Velký testament) – kajícné a vážné texty, villonské balady, o pomíjivosti, strachu ze smrti, nespravedlnosti, výsměch
„Já u pramene jsem a žízní hynu…“ – kontrasty * Odkaz (Malý testament) – loučí se s Paříží, věnované přátelům, satirické * Závěť (Velký testament) – kajícné a vážné texty, villonské balady, o pomíjivosti, strachu ze smrti, nespravedlnosti, výsměch
1. Přečtěme si text Písma Zj 21,6-7; 22,17. (Ten, který seděl na trůnu) 21,6 dodal: „Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. 7 Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem“ 22,17 A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to
François Villon: Balada, kterou Villon napsal Léta Páně 1458 na námět, jejž určil vévoda Orleánský. Parafráze známé básně „Já u pramene jsem a žízní hynu“ současným jazykem překladatele Marka Řezanky.
PNHs. 96 271 290 403 104 15 241 455 486
já u pramene jsem a žízní hynu text
